V sobotu 23.října 2010 uspořádalo Občanské sdružení Ecce Homo Šternberk v sále MKZ na Masarykové ulici charitativní koncert pro osoby se zdravotním postižením.
„Nevšední společenský zážitek, jako z jiného světa.“
Výše uvedená slova jsou sice málo početná, ale zřejmě nejvýstižnější, alespoň z mého pohledu. Bylo zajímavé se dívat na lidi, kteří spolu tancovali a byli spokojení, aniž by řešili věk toho druhého, nebo jeho vzhled. Na tvářích se jim objevil úsměv, který byl asi tou nejlepší odměnou pro organizátory.
V dnešní ekonomicky nelehké době obdivuji všechny lidičky, kteří jsou ochotní věnovat se zdravotně postiženým, a to i na úkor svého volného času, je to velmi záslužná a náročná činnost.
Přeji tedy paní Kráčmarové, její dceři i ostatním organizátorům této akce, aby našli u nás ostatních dostatek pochopení pro jejich práci.
Libor Bejdák
2 Comments
Anonymous
„Nevšední společenský zážitek, jako z jiného světa.“
Lidé připoutaní na invalidní vozíky, prožiji v budově MKZ (dříve Odborový dům) nevšední zážitky i bez koncertu. Stačí, když se budou chtít dostat do městské knihovny nacházející se v prvním patře, půjčit si knížku, nebo se tam zúčastnit nějakého jiného kulturního pamlsku, který je tam občas zdravým lidem nabízen.
Ano, jako v jiném (barbarském?) světě si člověk připadá, když se musí dívat na diskriminaci „vozíčkářů“, jejichž odřezání od městské knihovny je neziskovkami – vydávajícími se za ochránce zájmů zdravotně postižených – ignorováno.
Libor Bejdák
Můj bratr je také vozíčkář, několikrát jsem ho nesl s kamarády na nějakou přednášku do 1.poschodí. Testoval tam dokonce i schodolez.
Takže podstatu Vašeho příspěvku chápu a budu se snažit, aby tyto baeriéry byly odstraňovány.
Libor Bejdák