Mnohdy nadáváme, jak u nás ve Šternberku stoupá kriminalita, množí se krádeže kol atd. Dovolte mi, abych se s Vámi podělil o příběh jednoho ukradeného kola, které se neustále vrací k majitelce.Jedna nejmenovaná žena ( důchodkyně ) se jednou zase vypravila na nákup do jednoho z místních supermarketů, samozřejmě na svém kole, staré skládačce. Jako vždy kolo zaparkovala bez uzamčení za obchodem a šla utrácet. Bůh ví, jaké myšlenky se jí rojily v hlavě, ale každopádně po zaplacení odešla domů.

Uběhly čtyři dny a zase potřebovala jet někam na kole. Sešla do sklepa a ejhle, kolo fuč. Po chvíli přemýšlení si vzpomněla, že kolo nechala za supermarketem. Nevěřila, že by tam ještě po těch dnech mohlo být, ale přesto se šla podívat. Věřte nevěřte, kolo tam stálo, jako by se ho nikdo nedotkl. Zdá se Vám to dnes nemožné? Inu zázraky se dějí, příběh však nekončí.

Po pár týdnech přišel další nákup, samozřejmě v doprovodu kola. A opět ta samá situace, zase přišla chvilka nesoustředění a skládačka zůstala osamocena, neuzamčena za supermarketem. Tentokrát však kolo někdo skutečně ukradl.

Pár dní na to šel syn majitelky po jednom sídlišti a hle, proti němu muž na známém kole. Rázně jej zastavil s výkřikem: ,, To je mámino kolo”!. Muž se bránil slovy: ,, To mi půjčil kamarád”. Zprvu cizí majetek nechtěl vydat, ale po ukázání velkých pěstí přestal protestovat. Kolo se tak již podruhé vrátilo ke své majitelce. A Víte, co řekla? Já si snad to kolo budu muset vzít do rakve!

Jiří B. Zlom

2 KOMENTÁŘE

  1. O co jde? Náhodou dobrá ptákovinka na zasmání v dnešním shonu. Není váš kritik trochu ušláplý a zakomplexovaný?

Comments are closed.